Act 1 - Nightmare
Poučen z minulého nezdaru, jsem postupoval velmi rozvážně a opatrně. I když to nebylo až tak nutné, protože služby, které vykonává můj štít jsou k nedocenění. Těžko se s ním budu loučit. Od této obtížnosti jsem očekával, že pozvednu své resisty a konečně seskládám RW's Strength, Rhyme a Lore. Ale o tom později... Vše začalo tak, že přechod na vyšší obtížnost nemohl Fazel vůbec rozdýchat a tak chcípal jak na běžícím pásu. Když se na mě takto vykašlal asi po páté (žádnej kill od bosse), tak jsem se rozhodl, že na něj peču a povalím nějakej čas sám. Nebudu do něj nalívat rejuvenation flašky, když jich mám jen pár a sám je budu potřebovat. Takže Cold Plains + Blood Raven + Stony Field čekal Fazel na střídačce. V Underground Passage lvl 2 jsem se KONEČNĚ dočkal. Na to, že měl padnout někde ve 2.aktu na Normal, tak měl
tento mečík celkem slušný zpoždění. Málem jsem zapomněl na výslednej
produkt 
V Dark Wood(u), při hledání starodávného stromu, jsem narazil na jeden pěknej
kámen, kterej ukrýval po kapsách jeden malej mužíček. Potom jsem narazil na bandu, která hlídala již zmíněný strom. Boj s něma byl opravdu kvalitní. A to hlavně díky jejich extrémní síle a rychlosti. Nakonec se poroučeli k zemi a jejich šéf mi zanechal
prstýnek. Taky tam mohlo být
napsanýho něco jinýho

Na tuhle lokaci jsem si dával asi větší pozor, než všechny ostatní, protože tu zemřela moje předchozí hrdinka. Tentokrát se nic takového nekonalo, i když mě ve Forgotten Tower dávali co proto. Hlavně ty paní, které střílí z luku. Už mě celkem štvalo, jak mě mohl kdokoliv zmrazit a já si říkal, jestli má vůbec cenu čekat na nějakej Tower Shield. Peču na něj. Až padne první 2 socketed shield, tak to do něj narvu a basta. Hraběnka, která sídlí až na úplném konci mě podarovala celkem pěkným
kamínkem. Potom jsem doběhl na Outer Cloister a jelikož jsem měl u sebe těsně přes 1 milion, tak jsem zavítal ke Gheedovi. Ten měl dokonce v obchodě ke koupi Mesh Belt a tak jsem ho koupil a uvařil z něj
totok. Celkem slušný. Další
úlovek byl pro Fazela, aby furt neumíral, i když už se polepšil

V Barracks a všech patrech Jail(u) se nic závratného nestalo. Nedávám sem úplně všechny fotky toho, co mi padlo, protože dávat sem unikáty jako Hellcast, The Jade Tan Do, Duskdeep, Griswold's Edge a Hellclap mi přijde zbytečný. A proto sem radši prdnu dva kousky z prvního a druhého patra Catacombs
1. a
2. 
A Sol stále nikde. Stejně jako i štít

Ještěže mám ten kousek od Andariel ještě z Normalu.
Tady je názorná ukázka toho, jak to po většinu hry vypadá, když všechny okolo zasáhnu a vydloubnu jim oči

Než jsem došel k jedovaté královně, tak jsem dostal na lvl 20 kouzlo Venom, jenže to neměl být můj trumf...určitě ne na tuto démonku. Ta byla chráněna třemi boss packy a to v celkem nebezpečné kombinaci. Jen jsem koukal jak se monstrům pod nohama sřídá Might a Fanaticism, kdežto pod míma nohama se luxusně zelenalo. Ještěže mám Cloak of Shadow, kterej všechny tyto problémy vyřešil. Podařilo se mi každého bosse odlákat a totálně vykuchat. Při zabíjení posledního dacana, kterej vládl tou neoblíbenou zelenou aurou jsem spozoroval, jak se ke mě a Fazelovi, kterej to mistrovsky ustál, blíží nějakej zelenej jedovatej mrak. Otočil jsem se na Fazela a ptám se ho, jestli vzal ty černý lektvary...nevzal. Kouknu do inventáře a vidím tam dva kousky, které jsem sebral někde po cestě. Okamžitě jeden klopím do sebe a druhej hážu Fazelovi. V tom už máme jedovatou slečnu přímo před očima. Zařvala ně mě "Die maggot!" a boj mohl začít. Já nastaroval svoje hbyté nožky a kopal jsem to kolem sebe jak jen to šlo. Fazel se taky snažil, co mu síly stačily, ale jed, kterej byl všude okolo mu úplně zastavil dech a on padl k zemi. Mě sice mizely potiony z opasku slušnou rychlostí, ale stejně tak šly ke dnu i životy Andariel. Nakonec jsem zvítězil a koukal na neskutečně mizerný
drop. Ve městě mi všichni poděkovali a mohl jsem jít o dům dál. Cestou přes poušt jsem si říkal, kdy už se konečně dočkám toho štítu s tou helmu a jestli vůbec dočkám...