Bláznivý Max - Zelený problém

[AJey]

Bláznivý Max - Zelený problém

Slunce se právě začalo usmívat na svět.Raní mlha začala ustupovat a náš hrdina který ještě nikdy nepřekročil práh své druidské vesnice měl dnes vyrazit do světa.Moc se mu nechtělo ale už byl čas učit se tajemstvím druidské magie.Ne že by se o to už nepokoušel ale jeho poslední kouzlo liána se ho pokoušela sníst.

„Vyzívám tě moci těchto plesů ehm totiž lesů.Propůjči tomuto kusu dřeva svojí moc.Nic... co sem udělal špatně?“

Po pár pokusech které dopadly stejně si zabalil své svitky a šel.Ovšem netušil že jeho kouzlo tolikrát vyvolané nabírá na své síle.A také netušil že malinká liána která díky jeho provolávání se teď změnila spíše v obrovskou anakondu začíná v zemi růst.Dokonce ani to že za sebou slyšel praskání kořenů a země ho nedonutila otočit se.

„To by mě zajímalo co jsem zase udělal špatně?Ještěže dnes ráno nikdo netrénoval na cvičišti jinak by se my všichni smály.Co je to s těmi kořeny?Dnes jsou nějak neklidné...“A tak si v klidu vykračoval a vůbec si nevšimnul že ptáci a vše okolo zmlklo.

„Tak dneska vyrážím do světa.Už se moc těším jak budu kouzlit a bojovat proti skřetům.Hurá .... Jen se ještě musím naučit alespoň jedno kouzlo.Ale to nebude žádný problém.“

Nevím co si pod slovem problém představoval.Ale jeden pěti metrový problém se za ním plazil v úplné tajnosti.A mělo být hůř.Nikdo mu totiž asi neřekl že druidí kouzla chvilku rostou v zemi nebo na obloze než ho můžou následovat.A tím že několikrát vyvolané kouzlo těsně za sebou se násobí ho nejspíše vůbec nezajímalo.Nejspíše mu to ale všichni říkaly den co den ale tenhle náš nešika jak mu tu všichni říkaly na to asi zapomněl.Už v kolébce ho málem snědl vlk.Když náhodou slyšel kousíček něčeho co neměl a začal si to zpívat.Naštěstí jeho síla byla ještě malá a tak se po par vteřinách vlci rozplynuly do nebe.Ještě dnes slyším jak nevinným hláskem zpívá .....

„Hodný pejšánek hlídat bude mě.V jecho teplouškém kožíšku bude teploučko hněd.“

A málem mu také bylo teploučko ale ne v kožíšku ale v bříšku toho vlka.Pan nešika nebo také mistr nešiků.Tak mu tu říkaly.Ale moc si toho nevšímal.A pořád zkoušel nové věci.Bohužel většinou končily pro vesnici katastrofou.Jako ty zpropadené kobylky a jejich nálet na městský sklad obilí.Bránil se sice slovy....

„Mělo to být hejno havranů ale něco se asi pokazilo...“

Tu zimu celá vesnice hladověla a nejvíc pán nešiků.Nu což ... Jeho mály, teď už desetimetrový problém začal pomalu zelenat a dospívat a co bylo nejhorší začal se probouzet pořádně do života.Těsně před vstupem na náměstí ho něco podrbalo na noze.

„Ehh zase ty mravenci.Musím si dávat pozor do čeho šlapu.No tak jedeš.“

Mírně zaklepal nohavicí ve snaze vyklepat mravence.Ale to se asi jeho desetimetrovému zelenému mravenci příliš nelíbilo.A možná byl pouze lechtivý.Každopádně tahle přerostlá liána si to rozhodla namířit přímo do lesa a zrovna přímo přes živy plot který byl okolo celé vesnice kvůli králíkům srnkám a tak ... V tu chvilku bylo ještě náměstíčko skoro prázdné.Ta hrstka lidí,druidu a ostatních lidiček která už rozdělávala krámky se nestačila divit.Něco jako druid se na něčem jako velkém zeleném lopuchu teď uprostřed léta snažil nejspíše sáňkovat.Za obrovského burácení a hlasu kterého by se bál i ostřílený druid, náš hrdina prorazil živý plot a za jekotu ...

„Mamííííííííííííííííííííííííííííí..........“

Se ztratil někam do lesa.Všichni co to viděly jen zůstaly stát a s otevřenou pusou na sebe zíraly.Ještě toho rána byla svolána rada starších aby byl tento úkaz projednán.Nejedná li se
o dlouho neviděného ducha tmavého lesa který byl zaklet protože škodil všem vesnicím na západ od této vesnice.Nakonec se rada usnesla že šlo o neidentifikovatelný předmět popírající jakékoliv přírodní zákony.A jako takový ho označily za UFO.A spis byl založen do knihovny.

„Do trní néééééééééééééééé“

Stačil náš hrdina vykřiknout.Potom co projel mraveniště,borůvky dvě tůně a za letu se pozdravil s pár stromy a větvemi z očí do očí.Možná že ho jeho problém poslechl.Možná ho už nebavilo táhnout našeho druida a těsně před trním ho pustil.Pan nešika vylétnul do vzduchu a ladným pádem si to zamířil přímo do bažiny.

„Pomoc, pomoc já neumím plavat.Zachraňte mě někdo.“

Jeho jediné štěstí bylo že už uměl řeč zvířat.A zrovna nedaleko byl medvěd který si zrovna chladil tlapu kterou mu zrovna pobodaly včely když šel na med.

„Mocný medvěde žádám tě o pomoc jako přítel všeho živého, jako druid ... pomoc“

Medvěd zaslechl volání o pomoc a jelikož tyto dva národy,tím myslím druidi a přírodu žijí v míru a pomáhají si,tak se vydal na pomoc.

„Jak ti mohu pomoci.“ Pronesl medvěd již z dálky.

Jakmile přišel blíž bylo mu vše jasné a našeho hrdinu vytáhnul z bažiny.Pan nešika slušně poděkoval.Ale v tom okamžiku si všimnul obrovské liany která se nudila na větvi vedle něj a koukala přímo na něj.Náš hrdina se zkusil pohnout ale liána byla proti a prudce sebou pohnula.A koukala se velmi neklidně na něj.

„Medvěde prosím pomoc my s tímhle.Nevím odkud se to vzalo ale...“

Byl přerušen medvědem.

„To jsou přeci kouzelné druidí liány.Jak to že to nevíš?A jak to že je tak obrovská?To musel být velký a mocný druid aby stvořil takhle silnou liánu.“ A podíval se na druida.

Ten celý z červenal.I když u druidu se tomu dá říci těžko že z červenal.Byl spíše růžový jako právě umyté prasátko.Medvěd po chvilce naléhání souhlasil že pomůže ale pokud mu ošetří jeho zraněnou tlapu což by jako druid měl umět.To byl ale omyl!Náš hrdina Max.Cože? Že jsem ještě neřekl jeho jméno? To se tedy omlouvám ale za tohoto druida mluví jeho šílené a bláznivé činy než jeho jméno.Ale stejně mu nikdo jinak od narození neřekl než pan nešika.Takže Max tedy pan nešika vyndal svůj váček který každý druid nosí u sebe.Bylo v něm spousta léčivých bylinek a ampulek.

„Tak jakou teď použít? Zkusíme modrou... nic se nestalo...“ říkal si v duchu ...

Medvěd byl v klidu a tak náš nešika zkusil další a další barvy různých bylinek.Sice neměl ponětí co jaká bylinka dělá ale dokud medvěd byl v klidu mohl předstírat že všemu rozumí až do žlutého okvětního lístku, který byl na průjem... stačilo potřít jakoukoliv část těla a průjem byl hned pryč.Ovšem pokud dotyčný průjem neměl a byl na něj použit žlutý okvětní lístek Landry tak ...

„Ta liána se zdá jako problém“ řekl a v tom okamžiku potřel medvědovu tlapu Landrou.
„Žbluňk ... žbluňk ... žbluňk“ ozvalo se v medvědově břiše.
„Ano ta liána je něčí problém“ řekl poněkud roztřeseným hlasem medvěd.
„Čí problém... ?...“ zeptal se poněkud nechápavě a tázavě Max tedy pan nešika.
„Tvůj .....tvůj........tvůj........problém...“ znělo lesem jak medvěd pelášil pryč.

„Ááááách...“ se poté ozvalo lesem ... vše v okolí ztichlo a náš hrdina pochopil co se stalo.

„Ups“ pronesl náš hrdina a okolo něho se nenápadně začal točit jeho problém.
„Ups“ pronesl podruhé když zjistil že jeho problém mu omotal nohy až k pasu.
„Ups“ pronesl potřetí a na posledy když jeho problém mu začal očichávat obličej.

„Žbluňk ... žbluňk ... žbluňk“ ozvalo se v břiše.

„Landra ...“

„Ááááách...“ se poté znovu ozvalo lesem ... ale to už se liána snažila co nejrychleji utéct
co nejdále a pokud možno ne po větru.

A tak náš hrdinný bojovník přemohl svojí první příšeru.

[Grammator]

příběh je obsahově pěknej, i když, a to se na mě nezlob, slohově vypadá jako by ho psal žák 5. třídy národní školy...